Poison in tea

15. october 2012 at 17:43 | Bess |  Silently scream
60194_516684715027587_499628290_n_large
Mě to všechno ták nebaví. Mimo jiné, třeba škola.
Když ráno přijdu do třídy, sotva kdo mě pozdraví, hlavně kluci. Dneska jsem potkala pár kluků ráno u šaten a jedinej mě pozdravil K. Ten je docela fajn, když jsme na sebe minule náhodou narazili, tak radši nedělal, že jde jinam ale připojil se ke mně, jelikož máme stejnou cestu domů a v pohodě si se mnou povídal a já se v duchu divila, že fakt vypadá, že ho zajímá kde bydlim a ne, že se mnou vede nějakou nucenou konverzaci.
A taky si všímám jak T. buzeruje jeho spolusedícího V., až mi je ho někdy fakt líto. Když se s nima bavim, tak se na mě V. často tak mile usměje (i když to tak zní, nehledejte v tom nic, protože to občas dělá i T.), akorát, že se spolu nebavíme tolik, protože není tak spontánní jako T. a nezačne jen tak něco povídat. Ale to nevadí. Stejně to jsou jediný kluci ze třídy, se kterýma se bavim. Nebo spíš, který se bavěj se mnou.
Při hodinách jsem myšlenkama totálně mimo a nechce se mi neustále ptát, cože to teď říkal, tak se na to radši vykašlu. Pohoda.

Ten víkend byl divnej, všechno to okolo M. Vypadá to, že už to má v pohodě. Tak jsem asi ráda. Teda ráda jsem, když se mnou to teda asi nebylo ono ale tak je asi jasný, že něco tam uvnitř mě ho prostě chce zpátky. Ach jo. Už je to víc jak měsíc. Přijde mi, jako by to bylo už půl roku, tak moc mi chybí. A bolí to, jako by se to stalo včera.
A nikdo nic netuší. Kromě vás, kámoše F. (kterej chce, abych přijela tenhle víkend... a já nevim jestli na to mám a jestli vůbec chci) a kámošky E.
A taky se bojim, že by brácha poznal, že se mnou něco je. Když to poznala tak nějak i Z. i když nevěděla oč jde. Jen řekla "Já na tobě vidim, že mě chceš něco říct..." A stejně se to nakonec zamluvilo. Mým přičiněním.
A pořád, pořád, pořád ty narážky na jídlo a moji váhu. Je asi hnusnej pocit, když se vám někdo směje, že jste tlustí ale když maj narážky na to, jak jsem hubená a co se mnou je, že nechci jíst, tak bych taky něco po někom hodila.
A ne fuj, nejim lečo. Radši bez večeře než rajčata. Jsem děsně vybíravá ale aspoň mě pak nikdo nenutí jíst.

Včera jsem psala s M. chvíli a poprvý po tom měsíci jsem se chovala skoro jako dřív. Poprvý jsem psala vytlemený smajlíky. Aspoň jednou jsem nechtěla, aby mě tahal z depky. I když, kterej kluk se s váma rozejde a tahá vás z depek, namísto aby se na vás vysral?
Nevim jestli něco takovýho zvládnu i teď. I když neříkám, že jsem se úplně přetvařovala. Měla jsem lepší náladu než dřív a ani jsem včera moc nebrečela ale... jde to jenom když nemyslím na něj a... na ní.
Tyhle myšlenky mě vždycky dokážou zabít.

Hrozně se bojim budoucnosti. Za ten rok s ním jsem si zvykla na to, že budu s ním, že to bude všechno v pohodě a budem šťastní. A teď? Je pro mě budoucnost jen tápání. Nedokážu si představit, že bych ji chtěla strávit s někym jinym.

A víte co? Zvedli jste mi náladu. Musela jsem se usmát, když jsem viděla ty pozitivní komentáře na mojí povídku. Jsem vám všem hrozně moc vděčná.

Zase jsem se dala naplno do amatérskýho focení, tak jsem ráda. Blog.

P.S. Chybí mi sex... achjo. Každopádně si chci udržet to, že je jedinej, s kym jsem kdy spala a už tak je pro spoustu lidí to, že jsem s někym spala sotva mi padlo 15 jen "vzor dnešní doby". Teda lidí na blogu nebo tak, v okolí o tom snad skoro nikdo neví, to by teprve byli názory. Nikdo neví, že jsem víc jak rok měla vážnej vztah. Hold není tak těžký utajit vztah na dálku, i když jsem to netajila schválně.

P.P.S. Už bych měla přestat kecat. A radši otevřít děják.

P.P.P.S. Anebo nejdřív Simpsonovi.
 

2 people judged this article.

Comments

1 L.-S. | Web | 15. october 2012 at 19:10 | React

To já se bavím se všemi ve třídě, s tímhle nemám naštěstí problém, ale byly časy, kdy jsem řešila to samé.
Přesně tak, je to už měsíc, ale bolí to, jakoby to bylo včera. Zvláštní...
Přetvařuj se, hlavně! mu neukazuj, že tě to sere, ukaž mu, že se dokážeš obejít i bez něj. Člověk chce to, co nemá a obzvlášť kluci. Nesmí tě mít jasnou.
I když tohle také znám. Taky jsem si na C. až moc zvykla a teď? ... Teď je pryč a já den co den hledám tu oporu někde jinde, ale nedokážu ji nalézt.
Já jsem ještě panna, chci splnit tu hranici 15 let. Ne, kecy, zkrátka jsem se s ním k tomu nedostala a teď fakt nemám chuť odevzdávat se někomu jinému.
Do prdele, být na někom závislej, je ubíjející, co?
P.S. Taky to tak mívám.

2 Bee Shifer | Web | 15. october 2012 at 20:06 | React

Já nerada mluvím obecně o váze. Když lidi říkají, že jsou moc tlustí, nebo potřebují přibrat, zvednu se a jdu pryč. Přijde mi to všechno strašně hnusně povrchní.
A chtěla bych, aby mě můj bejvalej tahal z depek. Nebo aby se se mnou alespoň bavil. I když, možná je lepší když se spolu nebavíme. Nevím.

3 Ria | Web | 15. october 2012 at 20:42 | React

Já se ve třídě bavím se všemi... Resp. oni se baví se mnou, někdy mám sto chutí zalést do nějaké hluboké díry a nebo být nevidítelná. Poslední dobou často.
Taky nemám ráda témata jídlo a váha. Nejedela jsem a nechtěla jsem znova začít jíst, ale H. mě z toho vytáhl. A je to jako ty s M. taky se na mě nevysral, ačkoliv je to můj bejvalej. Ale je zase fakt, že jsme pořád kámoši..
PS: Krásný fotky ;)
PPS: Drž se..

4 Shine | Web | 16. october 2012 at 19:28 | React

Já třeba věřím na osud,ktere s epodle mě pořád mění.Třeba budeš mít budoucnost s ním. :)

5 Jimmy Mindfucker | Web | 16. october 2012 at 21:36 | React

Lidi si vždycky všimnou, když máš nějakej vztah. Nebo možná ne vztahu, ale nějaké změny určitě. Nedá se to utajit.

New comment

Log in
  Don't you have your own web yet? Create it for free on Blog.cz.
 

Actual articles

Reklama