Her eyes look dead

7. october 2012 at 21:25 | Bess |  Silently scream
Víkend strávenej u otce. Ještě depresivnější prostředí než doma. Po dlouhý době koukání na televizi, zase jsem se málem rozbrečela, když umřel Sirius. Dívala se na Million Dolar Baby a Potřižiny. Na můj vkus jsem až moc jedla. Což by udělalo radost M. ale mě to spíš deptá, nechci přibrat. A nechci znít jak anorektička. Nebo je mi to jedno. Přemejšlela jsem nad tím, jestli taky večer myslí na to, kde a s kým asi teď jsem, že nejsem online. Nedělat celý dny mrtvýho brouka a mít prachy, tak jsem mohla vlastně probdít noc někde v pajzlu, pít, tancovat a takový ty věci. Možná bysme zas nestihli bus a málem se nedostali domů nebo něco podobně záživnýho jako minule.
Dneska jsem byla se Z., na otázku, co M., jsem samozřejmě zase řekla dobrý. Ještě jsem s nikym nemluvila o tom, že mě nechal. Psala, to jo, ale nemluvila. Zalezly jsme na půdu, kde je takovej malej pokojík a hrabovaly věci po mým bráchoj a moje hračky z dětství, když mi bylo asi tak 5. A tak začly moje úvahy o tom, kdy jsem kurva byla šťastná.


Chtěla bych se tam podívat. Tam, kde jsem se narodila. Tam, kde jsem strávila prvních pět let svýho života, to šťastný dětství, i když jsem brečela, když jsem měla jít do školky, i když jsem padala ze schodů nebo dostala na zadek, že jsem rozmáčela pexesa ve vodě a podobný kraviny. Když jsem se bráchoj, kterej chodil do osmičky ve svých čtyřech letech smála, že neumí říct R a já jo. A to jeho jméno začíná na R. Chtěla bych vzít M., kterej by tam šel se mnou, za ruku a podívat se tam. Zavřít oči a prožít to všechno znovu. Aspoň na pár minut.
Možná, že jsem byla šťastná i do svých 13 nebo 14 let. Vyšla jsem základku a dostala se na gympl. Měla jsem rodinu pohromadě a iluzi spokojený rodiny. Nezajímala jsem se ještě moc o kluky. Zapadala jsem k ostatním a i tak byla šťastná. Poslouchala jsem popový sračky ale byla jsem ŠŤASTNÁ.

Teď jsem jiná než ostatní, hrozně jiná, uzavřená a jen tiše toužící po tom, bejt šťastná. Bejt aspoň o krůček blíž k tomu, abych se štěstí přiblížila. Jenže přijde ta komplikace, že nedokážu bejt šťastná bez něj. Že nemůžu bejt šťastná s nikym, když vim, kdo je pro mě ten pravej. A to jsme zase na začátku.


Dva muži mýho života. Kámoš F., kterej se mě vždycky a za každou cenu snaží rozesmát. U kterýho je roztomilý i to, jak by sex se mnou neodmítnul. A bráška, sice se moc nevídáme ale asi je to jedinej člen rodiny, kterýho mám fakt tak moc ráda, u kterýho se mi tak líbilo, když mě chránil před klukama a když vim, že by dokázal dát kterýmukoliv přes hubu.
A ten třetí muž mýho života... nevim, jak hodně touží v mým životě ještě bejt. I když u mě je jeho nepostradatelná součást.
 

1 person judged this article.

Comments

1 Autumn. | Web | 8. october 2012 at 14:50 | React

LANA, LANA, LANAAAAA ! ♥
A tvoj brat je... fešááák :3

2 Empty. | Web | 8. october 2012 at 21:02 | React

We Brinng An Arsenal <3 Z toho refrénu som  už nezdravo šibnutá, ale stále ma neomrzí :3

Podľa toho, čo si napísala o bratovi, tak musí byť super :)

New comment

Log in
  Don't you have your own web yet? Create it for free on Blog.cz.
 

Actual articles

Advertisement