Eeny meeny miny moe, I must let you go

12. october 2012 at 15:37 | Bess |  Silently scream
Tohohle okamžiku jsem se děsila nejvíc. Jo, zažívat nejhorší tejdny ve svým životě nestačí, proč nevzít všechno? Asi bych neměla podlejhat sebelítosti. Vždyť to bylo jasný, jak jsem si mohla dávat naděje, že pro něj budu ještě znamenat něco víc? Naivita, dost smutná naivita. Nemohl mě přece udržovat v těch falešných nadějích věčně. Nemohl mi donekonečna říkat, že budem spolu, když se mnou bejt nechce. Fakt jsem si myslela, že mu chybim? Fakt jsem si myslela, že by to dneska mohlo vyjít? Teda mohlo, až na to, že nechce. Tak se s tim smiř, ne?

Najdeš lepšího.
Za chvíli na něj zapomeneš, je to jen dočasný.
Snad by ses nechtěla zabít kvůli chlapoj?
Takových jsou stovky, za chvíli zas budeš zamilovaná do jinýho.

Jak já nenávidím takový kecy.

Tumblr_lxpevkdo3y1rn5npjo1_500_large

Jak se mám snažit o to, abych před nim nevypadala, že bez něj život nemá cenu, když nemá? Jak se o to mám snažit, když si nejspíš dál bude číst tohle všechno, aby měl přehled o tom, jestli... žiju.
Já stejně budu psát jako kdyby to nečetl. Jako jsem psala, když jsem si myslela, že to nečte. Nevadí mi, že to čte. Jestli ho to bude fakt tak zajímat o mě všechno vědět...
A nejlíp, že ví o T. a samozřejmě, že mi to teď milerád připomíná. Jako kdybych s nim něco měla. Jako kdyby ho mělo co štvát. Teda... aspoň předtim ho to štvalo. Jestli ještě furt, to nevim. Stejně by se tím nic nezměnilo. Sám mi řekl, že najdu lepšího. Slyšet takový věci už i od něj, ne od kámošek, snažících se mě utěšit, to už fakt nedávám.
A já mu včera zapla webku. Já blbá. Mohl mě vidět, mohl se ujistit, že už mě nechce, zvlášť když... když už s nim nemám až tak tu svojí stydlivost. Jo, a myslim si, že to v tom taky hraje roli.
Jak kdybych už byla... použitá a tak proč mě ještě mít (nepleťe si to se zneužitá, zas nebudu kecat nesmysly). Jo a doufám, že ať zas napíšu něco, co třeba bude hnusný a ani si to neuvědomim nebo tak, doufám, že se na mě zas nenaštve, tohle jsou moje dojmy, neříkám, že to tak musí bejt pravda.
Prostě se musim naučit bejt... kamarádka. Haha. Já jen, že prostě nejde, jen tak ho vyškrtnout ze svýho života, vymazat z přátel na facebooku a live happily for ever and ever. To už bych vážně nedala.

A jestli zase skončim u cigaret, žiletky, pálení se zapalovačem, slz a 35kilo, to fakt nevim. Teď mi na tom zrovna nějak extrémně nezáleží. Já vim, že bych to dělat neměla.
Je celkem zajímavý, jak kvůli němu dokážu každej večer probrečet a on mě pořádně brečet nikdy neviděl. Asi ani neuvidí, když se neuvidíme... uvidim ho ještě někdy... v životě?
Kurva... nebreč...

Nejhorší je, jak vypadám, že jsem děsně slabá, když se stane nějaká blbost a všechno se zase posere. Jako včera. Na laborkách z fyziky jsem měla čtyřku z testu a tak ať přijdu zejtra ráno. Jasně, že jenom já. Nikdo není až takovej debil, žejo, aby se na to až tak moc vysral. Nebo prostě není blbej jako já, učila jsem se to. A jak jsem šla ze školy, tak mě štípaly slzy v očích, prostě jsem měla chuť se rozbrečet a ani ne tak kvůli tomu, že budu muset vstávat o půl hodiny dřív a ráno bejt sama při nějakým dementním měření s třídním a dělat dva protokoly ale proto, že tyhle blbosti vždycky úplně zdemolujou všechny ty, už tak dost chatrný hráze, co mám v sobě a prostě na mě všechno padlo.
Při matice jsem se málem rozbrečela a při těláku mi bylo jedno, jak hodně si otluču ruce, vlastně díky tomu, že mi ta bolest byla jedno, jsem nebyla až tak nemožná. Asi bych měla začít běhat maratony, abych nemyslela na to, co mě ničí.

Ten rok s ním... byl nejhorší ale zároveň nejkrásnější v mým životě. Díky němu jsem měla nějakej smysl života a taky o něj zas přišla. Byla jsem nejšťastnější, když jsem byla s ním a nejsmutnější, když jsem byla bez něj. Udělala jsem chyby a taky se z nich poučila. Víc dospěla a stala se silnější. Bolest mě změnila a vim, jaký to je, když někoho doopravdy miluješ. Musí ti víc záležet na tom druhým než na sobě.

Což znamená, jsem šťastná, že je šťastnej, i když s jinou. Nothing lasts forever. But my love for you yes. I když tu možnost, abych mu řekla, co k němu cítím, už mít nebudu. Tak bych to neměla říkat ani tady. Nezáleží na tom.
Ona o mě nemá ani páru, tak to má v pohodě. Od něj to bylo děsně milý, že radši dělal, že neexistuju. Tak fajn.
Netušim, co budu dělat.
 

1 person judged this article.

Comments

1 Autumn. | Web | 12. october 2012 at 15:43 | React

Moc ma to mrzí zlato. :/
Hrozne moc.

2 pan obláček^^ | Web | 12. october 2012 at 19:20 | React

Mě tak mrzí, když jsou lidi v depresích. Vím, že ti to asi nijak nepomůže, ale bude líp. Vím to. Asi tě neuklidní, když ti řeknu, že mě to zabralo asi 8 měsíců, ale jde to. Vážně jde.

3 Mad Jerk | Web | 12. october 2012 at 22:01 | React

Jako bych to psala já tak dva měsíce zpátky. Strašně mě to mrzí. Nesnášim, když někdo někomu dává naděje a pak mu je bez lítosti zase sebere. Sakra. Kluci jsou zlí. Zlí, povrchní, namyšlení, egoističtí a nevím co všechno. A tvrdí, že my jim ubližujeme. Chacha. To oni ubližují nám. Strašně. Promiň, muselo to ven.

Hlavně si neubližuj, za tohle fakt nestojí. Byla jsi šťastná, jak jsi psala, tak si ten pocit nenech vzít. Vzpomínej na něj jen v dobrém a snaž se to brát coby nejhezčí kapitolu v životě. Protože jich bude ještě nespočet,ale tahle ti zůstane v srdíčku navždy pod názvem "První láska" a ty jsou nejhezčí..Drž se, kočko! :)

4 Jimmy Mindfucker | Web | 13. october 2012 at 9:17 | React

Dej se do kupy, drahá. Vždycky máš podporu od nás, od čtenářů a my nechceme vidět, jak se trápí někdo, kdo si to nezaslouží.:)

5 Es. | Web | 13. october 2012 at 10:33 | React

Jimmy má pravdu. Nebudu teda opakovat ty kecy, který nesnášíš. Ale nic si sakra nedělej, kašli na žiletky (ty jsou dobrý jen na hraní před laborkama...) a zapalovače. To za to fakt nestojí. Jednou si budeš říkat jak jsi byla blbá a z vysoka se na to vykašleš, to si totiž říkáme všichni o i o těch největších píčovinách.

6 Doma | Web | 13. october 2012 at 11:07 | React

Těžko se reaguje na něco co jsem nikdy nezažila. Ale držím palce ať se to spraví. Ty věty možná nesnášíš, ale většinou je to pravda. :)
Tak přeju hodně štěstí.

7 Empty. | Web | 13. october 2012 at 11:12 | React

Pevne verím, že sa všetko vyrieši... Aj u teba a možno aj u mňa.

New comment

Log in
  Don't you have your own web yet? Create it for free on Blog.cz.
 

Actual articles

Reklama